Bukovina
Obec Bukovina

Informace o obci Bukovina

Obec Bukovina leží v mírně kopcovitém terénu Drahanské vrchoviny, v nadmořské výšce kolem 500 m. Jak již napovídá název naší malé vesnice, je ze všech stran obklopena lesy. Žije zde více jak 400 obyvatel, kteří dýchají vzduch, jenž patří mezi nejčistší v České republice. V katastru leží rybník Strhovec, severně od obce zase můžete vyšlapat na vrch Proklest do nadmořské výšky 574 metrů. Po cestě se můžete zastavit na okraji lesa a užít si krásných výhledů do okolní krajiny. V okolních lesích najdete pěkně upravené studánky i malebné lesní rybníky. Stezky v okolních lesích v zimě vybízejí k běžkování, v létě k cyklovýletům. Cílů je v okolí opravdu dost. Například nedaleké známé rekreační středisko Jedovnice s rybníky Olšovcem a Budkovanem, nebo krásné Rakovecké údolí. Do Moravského krasu to máme také kousek a Macocha je skoro za rohem. Vesničkou naší střediskovou jsou 2 km vzdálené Křtiny, významné poutní místo s barokním chrámem Jména Panny Marie stavitele Jana Blažeje Santiniho.

V obci jsou dvě nově postavená dětská hřiště pro nejmenší děti a větší sportoviště u obecní školy. Tento prostor slouží v létě k míčovým hrám a kulturním akcím, v zimě jako kluziště.

Pomyslným srdcem vesnice je na návsi stojící socha svatého Václava, patrona naší vesnice. Byla postavena v roce 1924 jako památník jedenácti občanům Bukoviny padlých v I. světové válce. V roce 1991 na ní přibyla ještě jména obětí II. světové války. Na prostranství kolem pomníku se také odehrávají mnohé kulturní akce i mše. V obci totiž není kulturní dům ani kostel.

Na dohled od sochy svatého Václava, stojí kaple se zvoničkou, která byla v roce 2018 zrekonstruována a znovu vysvěcena. Podle nejstarší kroniky byla zvonička postavena v roce 1735 na místě bývalé – dřevěné. V pořadí druhý zvon dostala zvonička v roce 1833. Tento historický zvon, který visí ve zvoničce dodnes, je zapsán jako kulturní památka.

Dalším památkově chráněným objektem v naší obci jsou Boží muka. Stojí na návrší u zemědělského podniku Agos Bio. Jedná se o málo obvyklou dvoupatrovou stavbu trojúhelníkového půdorysu se sedlovou střechou, na které je Cyrilometodějský kříž. V každém patře jsou tři výklenky s obrazovou výplní.   

Obec se může pochlubit agilním hasičským sborem, který byl založen v roce 1927. Hasiči jsou v obci nejstarším a největším spolkem. Ve spolupráci z obcí pořádají každý rok několik kulturních akcí. Například letní taneční zábavy pod širým nebem, v zimě zase ples v Bukovince. Bez hasičů by také nevznikla krásná kulturní tradice tzv „Dne Bukoviny“, který se koná každoročně v září. Věnují se také hasičskému sportu a každoročně na začátku prázdnin organizují mládežnické závody s názvem „Bukovinské štafetování“.

V Bukovině máme také základní školu, která byla postavena v roce 1901. Od svého vzniku po dnešek prošla několika opravami a modernizacemi. V současné době probíhá rozsáhlá dostavba, která dosavadní dvojtřídku rozšíří o dvě třídy a další zázemí. Do školy chodí žáci 1. až 5. ročníku z naší obce a spádově i ze sousední Bukovinky. Nejmenší děti z Bukoviny patří zase spádově do mateřské školy v Bukovince. Dalším příkladem spolupráce obou obcí je společný vodovod, kterým je od roku 1995 přiváděna voda z vrtů v katastru Bukovinky i do Bukoviny a jehož provoz financují obě obce společně.

 

Dějiny obce

Nejstarší dějiny obce jsou spjaty se sousední Bukovinkou. Obě obce uvádějí ve svých kronikách jako nejstarší zmínku o obci listinu z roku 1268, kterou Hartman z Holštejna odkazuje ves Bukovany kromě lesa premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích. O 15 let později nechal Hartman sepsat ještě druhou, upřesňující listinu, ve které premonstrátům přidal ke vsi Bukovany ještě les a kostel. Není úplně jasné, jestli se ves odkázaná Hartmanem premonstrátům nacházela v místě dnešní Bukoviny nebo Bukovinky. Badatelé se dnes spíše přiklánějí k tomu, že se jednalo o dnešní Bukovinku. Hlavním argumentem je fakt, že v Bukovince můžeme ještě dodnes vidět rozvaliny románského kostela a v naší obci kostel nikdy nebyl. Po smrti Hartmana z Holštejna, pravděpodobně kolem roku 1302, získal tedy zábrdovický klášter ves Bukovan (zřejmě dnešní Bukovinku) i s lesy a kostelem. Krátce nato nechali zábrdovičtí premonstráti vybudovat západně od vsi menší dvůr na místě vyklučeného lesa. Pravděpodobně se jedná o dvůr v místě dnešního čísla 21 a 22, který je také zmiňován v první bukovinské kronice. Podle této indicie bychom datum vzniku Bukoviny mohli stanovit na začátek 14. století. Kolem prvního dvorce vznikla ves stejného jména jako ta u kostela – Bukovan.

Až do 16. století postrádáme jakékoliv konkrétní zmínky o našich vsích a poddaných, kteří v nich žili. Až v roce 1576 se v pramenech poprvé objevuje rozlišení obou vsí, a to jako Malá Bukovina a naše vesnice jako Velká Bukovina. Je pozoruhodné, že ves okolo dvorce, tedy ta naše, se rozrůstala rychleji než ves původní, s kostelem. Z dnešního pohledu byly v předbělohorském období vesnice poměrně malé. Bukovina měla tehdy 26 domů s asi 140 obyvateli a Bukovinka 15 domů a kolem 80 obyvatel.

Děsivé důsledky pustošení země v třicetileté válce se samozřejmě projevily i v našich vesnicích. Podle zápisů v nejstarším moravském katastru (lánský rejstřík) lze odhadnout, že ve Velké Bukovině žilo v roce 1673 105 obyvatel a v Malé Bukovině kolem 50 obyvatel. Tehdejší povinnosti hospodáře na farském dvoře ve Velké Bukovině o rozloze 2,5 lánu byly zapsány roku 1667, ale jsou staršího data: Měl mít koně pro ob­dělávání farních pozemků, zajišťovat daleké fůry, pomáhat při úpravě kostela i fary a konat další služby. Ostatní povinnosti peněžní i naturální byly nepatrné.

Od roku 1668 mají obě Bukoviny své pečetě. Bukovina na ní má rádlo a kosu a písmena K Z (klášter zábrdovický). Zajímavostí je, že v té době bylo v Bukovině 5 rybníků. Nejstarší kronika obce se zmiňuje o tom, že v roce 1656 byl opraven a zdokonalen rybník zvaný Březinský.

Počátkem 18. století byla v Bukovině zřízena panská hospoda, která odebírala pivo z křtinského pivovaru. V roce 1735 prošel panský dvůr větší přestavbou, při které byla umístěna socha sv. Jana z Nepomuku na rohu budovy. Podle záznamů z roku 1775 víme, že počet domů tehdy vzrostl v Bukovině na 37 domů, v Bukovince na 25 domů.

Když Josef II zrušil v roce 1784 zábrdovický klášter, přešel jeho majetek do vlastnictví státu. V roce 1830 byla část tohoto majetku, včetně Bukoviny, prodána ve veřejné dražbě. Statek zůstal ve správě křtinské fary, ale pokusy farářů hospodařit zde byly po zrušení robot neúspěšné. V 80. letech byl proto dán do nájmu, ale ten se také neosvědčil. Proto byl v roce 1891 prodán za 6600 zl. Antonínu Páskovi ze Křtin. Ten ho nechal opravit a hospodářské budovy rozšířit a v ro­ce 1914 ho prodal Vincenci Kotulanovi z Bukoviny.

Je na místě zmínit se také o indikační skice mapy stabilního katastru z roku 1826, která je společná pro obě obce a nese název: „Obec Malá Bukovina s enklávou Velká Bukovina“, což svědčí o povědomí „odvození“ Velké Bukoviny od Malé Bukoviny. Tyto názvy vesnic byly používány až do konce 19. století, kdy se ustálily názvy vesnic Bukovina a Bukovinka. Staré názvy však byly ještě nějakou dobu souběžně používány i nadále. Například na pohlednicích Bukoviny z první poloviny 20. století byl ještě vytištěn název Velká Bukovina.

Až do začátku 20. století byla doprava do obou vesnic možná jen po špatných nezpevněných cestách, za deštivého počasí nesjízdných. Teprve v letech 1901 až 1903 byla vybudována silnice ze Křtin do Proseče a Březiny. Následně navázala v roce 1904 cesta do Bukoviny a Bukovinky.

V 19. století vznikly ve vesnici dva požáry: Pří prvním, v roce 1830, vyhořely domy od čísla 36 až po číslo 24. Teprve potom se oheň podařilo uhasit. Druhý velký požár vypukl 9. května 1894. Oheň postupně přeskakoval ve směru větru z čísla 6 na další doškové střechy až k domu číslo 1. Zničeno bylo 6 domů a uhořely 2 krávy a 2 prasata. V roce 1927 zase sužovaly naši vesnici prudké lijáky, které odplavily velké množství orné půdy z polí a krupobití následně potlouklo téměř celý zbytek úrody.

V roce 1910 bylo při sčítání lidu napočítáno v Bukovině 79 domů a 490 obyvatel. Z těch čísel vyplývá, že v každém domě žilo průměrně více než 6 osob. Celkový počet obyvatel byl tehdy vyšší než na konci roku 2018, kdy bylo v naší vesnici přihlášeno 414 obyvatel, kteří žili ve 147 domech. To znamená, že v současné době (v roce 2018) vycházel průměr necelé 3 osoby na jeden dům.

Nejsilnější politickou stranou za první republiky byla v naší obci strana lidová, která pravidelně vyhrávala volby. Od roku 1923 až do roku 1945 byl starostou obce lidovec Václav Svoboda. Po II. světové válce byly v Bukovině činné tři politické strany: komunistická, sociálně demokratická a lidová.

Po převzetí moci komunisty hýbala naší, převážně zemědělskou obcí, snaha o založení Jednotného zemědělského družstva. To se komunistům podařilo ustavit až v roce 1957, kdy podepsal přihlášku majitel statku č. 22 Vincenc Kotulan a po něm i další dosud vzdorující sedláci. V roce 1963 došlo ke sloučení družstev Bukovina, Bukovinka, Březina a Křtiny. Střediskovou obcí se stala Bukovina. Další změna se udála v roce 1976, kdy se sloučené družstvo se sídlem v Bukovině stalo součástí ještě většího celku se sídlem vedení v Lipovci. Toto obří družstvo hospodařilo na výměře 4 000 ha zemědělské půdy a slučovalo celkem 14 obcí. Další změna nastala až tři roky po pádu komunismu v roce 1992, kdy došlo na valné hromadě k transformaci na 5 samostatných subjektů. Jedno z nově vzniklých družstev s názvem Agrospol mělo opět své sídlo v Bukovině. Začalo hospodařit v katastru obce Bukovina, Bukovinka, Habrůvka, Křtiny a Březina. Kromě toho v Bukovině samostatně hospodařil František Herzog a Božena Hynštová z čísla 21 a 22. V roce 1995 se družstvo Agrospol přetransformovalo na akciovou společnost Agos Bio, která zde hospodaří dodnes.

Jedním z příkladů plánovitého hospodářství komunistů bylo rozhodnutí, že rozšířená pekárna v Blansku bude zásobovat pečivem celý okres. Proto byla v Bukovině v roce 1955 zrušena pekárna pana Klimenta navzdory protestní petici, kterou podle kroniky podepsali všichni občané Bukoviny.

V sedmdesátých a osmdesátých letech byla v naší obci velmi aktivní organizace Svazarm. V naší kronice se můžeme dočíst o organizování střeleckých soutěží pro mládež, a také o tom, že tato organizace vychovala celou generaci výborných závodníků v tzv. „Dukelském závodu branné zdatnosti“, kteří se dobře umísťovali v okresních soutěžích, někteří i v celostátních. Petr Malík se dokonce stal v roce 1986 mistrem tehdejší Československé socialistické republiky.

Z významnějších staveb, které měly vliv na rozvoj obce, vybíráme: V roce 1947 byl do obce zaveden telefon, rozhlas v roce 1950. Nové kanalizační potrubí, bylo položeno v roce 1972, o dva roky později se podařilo dokončit autobusovou zastávku na točně. Nově postavená prodejna potravin byla slavnostně otevřena v roce 1975. Nový vodovod, kterým je přiváděna do naší obce voda z vrtů v Bukovince byl uveden do provozu roku 1995. O dva roky později byl dostavěn plynovod.

Naše obec se v posledních letech rychle rozrůstá. V roce 2011 se začaly stavět první domy v lokalitě „Žleby“. Od té doby zde bylo postaveno na dvacet nových domů. V posledních letech se obec rozrostla ještě o pět domů na obecních pozemcích u školy a dalších pět domů vyrostlo v lokalitě Zelnice. Další domy přibyly ještě jednotlivě na různých místech obce.

Propagační video o obci Bukovina

 

Facebook obce

Facebook

Bukovina - mapový portál

Mapový portál obce

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Východ a západ slunce

Slunce vychází:5:55

Slunce zapadá:18:06

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:2
DNES:23
TÝDEN:172
CELKEM:231246

Mobilní rozhlas

 

logo

Aktuální počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
skoro jasno 6 °C 0 °C
středa 20. 3. polojasno 6/-1 °C
čtvrtek 21. 3. polojasno 9/0 °C
pátek 22. 3. zataženo 12/0 °C

Pranostiky

Pranostika na akt. měsíc

V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.

Pranostika na akt. den

Josefova širočina ničí poslední ledy.

Odpady a plánované svozy

Odpady